Fotogalerie - Divadelní představení Ošklivá princezna

Dramatický kroužek při naší škole vystoupil 28. 4. 2015 s další, v pořadí druhou pohádkou. Po loňském úspěchu představení Růže pro princeznu nastudovaly děti v letošním roce o něco delší a náročnější pohádku Ošklivá princezna. Představení se divákům opět líbilo a je potěšitelné, že i účast na večerním představení byla podstatně vyšší, než v loňském roce. Na dobrovolném vstupném jsme tentokrát vybrali 2 980 Kč, takže nám po zaplacení pronájmu sálu zbylo na sladkou odměnu pro herce i ostatní pomocníky (Petra Kuklínková, Míša Kvasničková, Katka Podborská, Martin Měšťan a Daniel Jindra), jakož i na další činnost kroužku.

Velmi dobrý výkon všech dětí v hlavních i vedlejších rolích mne staví před velmi obtížný úkol, mám-li vyzvednout nejlepší herce. Uznání za výborné zvládnutí velkého rozsahu textu si zaslouží především Anička Lajcmanová (5. třída) v titulní roli princezny Pepičky a Kája Sadílková (4. třída) v roli královny. Krásným hlasitým a zřetelným přednesem vynikli zejména Šárka Kuklínková (princ Zdislav), Bára Vondráková (princezna Zlatuše), Nikola Pěničková (princ Bořivoj), Zdeněk Bušina (princ Vítek) a Míša Dulínková (voják). Nádhernými kostýmy upoutali mimo jiné Niki Cinciová (chůva) a Adam Hamřík (princ Ali). Potlesk na otevřené scéně sklidila nejmladší členka kroužku, Markéta Vondráková ze třetího ročníku, za orientální taneček v dokonale stylovém kostýmu. Za zmínku také stojí, že tento taneček choreograficky navrhly a s Markétkou zcela samostatně nacvičily žákyně devátého ročníku Maruška Odehnalová, Míša Kvasničková a Katka Podborská. Nakonec nesmím zapomenout na Barču Zichovou, Davida Kellnera, Vláďu Ondrušku a Štefana Gažiho. Ačkoliv jim jejich menší role nedaly mnoho příležitosti k vyniknutí, zvládli je dobře a představení by se bez nich samozřejmě neobešlo.

Nedostatky, které se projevily zvláště při dopoledním představení pro mateřskou školu, nebyly způsobeny selháním dětských herců, ale technickým omezením. I profesionální herec by měl potíže, aby přes celý sál šeptajících diváků dolehl jeho hlas bez mikrofonu jasně a srozumitelně až do zadních řad. Mikroporty a příslušnou zvukovou aparaturou škola bohužel nedisponuje, protože se nejedná o levnou záležitost. Sál sokolovny není vybaven ani reproduktory (ty zapůjčil žák devátého ročníku Dan Jindra, který nám dělal zvukaře), ani funkčním osvětlením jeviště, což byl vzhledem k protisvětlu z nezatemněných oken v zadní části jeviště rovněž značný problém. Přenosné reflektory nám zapůjčil stejně jako vloni pan Gabrhelík, nejsou ale dostatečně silné, aby problém dokázaly zcela vyřešit. Přesto velmi pomohly. Za zapůjčenou techniku oběma jmenovaným velmi děkuji. Nesmím také zapomenout poděkovat panu Bělušovi, který nám významně pomohl se stavěním a následným úklidem kulis a rodičům Kellnerovým, kteří zajistili po představení odvoz rekvizit do školy. Pokud bych zde měla jmenovitě poděkovat všem rodičům, žákům či zaměstnancům školy, kteří nám zapůjčením rekvizit, kostýmů, závěrečným úklidem sálu, nebo jakkoliv jinak pomohli představení realizovat, byl by článek ještě hodně dlouhý, proto doufám, že se spokojí s mým ústním poděkováním, které jsem jim vyslovila.

Doufám, že přes uvedené drobné problémy se představení všem účastníkům líbilo a že obnovená tradice dětských divadelních vystoupení v obci bude úspěšně pokračovat.

Mgr. Monika Chudárková, „režisérka“ a vedoucí kroužku